Historie Showdownu

 

 

Úvodem

 

Vážení přátelé,

dovolte mi, abych Vás seznámil s historií Showdownu, který je často nazýván aplikovaným stolním tenisem pro nevidomé a zrakově postižené. Zdrojem informací byly pro mne pravidla Showdownu, zápisy a další písemné dokumenty a hlavně vlastní zkušenosti, které jsem průběžně získával již od roku 1982. Na této stránce chci popsat prvopočátky vzniku, průběh vývoje a vše, co zajímavého se stalo v tomto skvělém sportu. Historii a vývoj Showdownových stolů najdete v další části těchto internetových stránek, kde si můžete prohlédnout i konkrétní stoly ve fotogalerii.

 

Postup při hře:

Showdown je hra pro dva nebo čtyři hráče, kteří se snaží vstřelit gól do soupeřovy branky. Hráči mají na očích neprůhledné brýle, díky tomu mají všichni stejné podmínky ke hře. Míč, ve kterém chrastí broky, se posílá po hrací desce podlouhlou pálkou. Deska je ohraničena 14 cm vysokým mantinelem. Na každé straně je branková jamka, pokud se do ní hráč trefí, získává dva body.

 

Showdown se hraje na dva vítězné sety, z nichž každý končí dosažením alespoň 11 bodů jedním z hráčů, s rozdílem alespoň 2 bodů. Při dosažení stavu 16 : 16 se hraje tzv. Tie-break - náhlá smrt. Dosáhne-li jeden z hráčů ve třetím rozhodujícím setu jako první šesti bodů, mění se strany. Ve všech těchto následně jmenovaných případech je bod připsán protihráči:

1. Když míček opustí stůl.

2. Když míček zasáhne rozdělovací desku (síťku) uprostřed stolu a odrazí se zpět nebo mimo stůl.

3. Když se hráč dotkne míčku tělem nad hrací plochou, vyjma po zápěstí hrající ruky.

4. Když hráč zahraje špatné podání.

Nepsané pravidlo je: Kdo se dotkne naposledy míče, má smůlu.

Každý hráč má podání dle změn v pravidlech 2 až 5 krát  za sebou. Pokud se míček zastaví tak, že ho nelze odehrát, či hráč ztratil orientaci, kde se míč nachází, podávající hráč podává znovu a míč je označen jako mrtvý. Hráč podává tak, aby míček jednou tečoval boční mantinel na jeho straně stolu než přejde pod rozdělující deskou. Pokud se tak nestane, je podání špatné a soupeř získává 1 bod.

 

Toto je malý výčet z pravidel, které jsou v plném znění na hlavní stránce. Skoro každé čtyři roky se pravidla mění, a tak je třeba brát s rezervou jejich podrobný výklad staršího data. Například se již nehraje set jen do stavu 16 : 16, ale je bez omezení jen s tím, že vítěz má víc jak o dva body více jak jeho soupeř.

 

Jak jsme začínali:

Showdown vznikl na přelomu 70. a 80. let v Kanadě, když kanadská asociace pro zdravotně postižené upravila podobnou hru přivezenou z Austrálie. Odtud se hra rozšířila do USA a Evropy. Tak byla také poprvé předvedena na Paralympijských hrách pro zdravotně postižené v holandském Arnheimu v roce 1980. Naši sportovci, reprezentující náš svaz zrakově postižených sportovců zde měli možnost poprvé vyzkoušet Showdown. J. Stiborskému se hra velice zalíbila a domů přivezl jak pravidla, tak kontaktní adresu na kanadský Vancouver. Člen TJ Zora Praha a aktivní sportovec pan Jan Jelínek se ihned písemně obrátil na asociaci zdravotně postižených sportovců Kanady a přes naše ministerstvo zahraničních věcí dostal míčky i pálky a výklad pravidel. Po výměně několika dopisů s panem Louisem jsme začali v dílnách Mezinárodní meziměstské telekomunikační a telegrafní ústředny Praha (MTTÚ) se stavbou prvních dvou českých stolů pro Showdown. To se stalo v roce 1982. Za pomoci ing. Červeného a za pochopení ředitele MTTÚ ing. S. Zákouckého jsme v tělocvičně začali s velkým nadšením hrát. V následujícím roce byl založen první oddíl Showdownu TJ Zora Praha, jehož členy byl Jan a Jaroslav Jelínek, Milan Pecho, Luboš Krapka, Petr Gregor a další, v Jaromírově ul. v Praze 4 - Nuslích. Od tohoto roku se do dnešních dnů hraje nejstarší turnaj “Pražský přebor”, který měl zpočátku proti oddílu TJ Zora Praha soupeře z výběru MTTÚ či Prahy a od roku 1995 oddíl SK Tyflosport Praha, následně i od roku 2011 BSC Praha. Během pár let si jeden stůl postavili na Konzervatoři pro mládež s vadami zraku (nyní Konzervatoř Jana Deyla) na Maltézském náměstí 14 v Praze 1. První vzájemné utkání se konalo koncem listopadu 1986 v klubovně TJ Zora Praha, Oldřichova 3, Praha 4 - Nusle.

 

V roce 1989 byl založen druhý Showdownový oddíl TJ Karko Ústí nad Labem za přispění předsedy Matěje Ligoše a členů Arpáda Čoča, Josefa Čápa, Zdeňka Makuni a Jana Serafína.

 

Třetí oddíl vznikl v ČSFR díky členovi TJ Zora Praha Petru Bayerovi, kterému se Showdown podařilo “vyvézt” na Slovensko, kde založil SK Eurocommerce Bratislava (nyní SK Dinosaurus Bratislava) spolu s Dušanem Buchou, Zuzanou Polákovou, Jaroslavem Gábelem a dalšími. 11. července 1992 se konal v Bratislavě první turnaj s účastí všech tří oddílů. Byl to přelom v celém Showdownu, protože umožnil pořádat i mistrovství. 10. října 1992 se konalo v Praze v TJ Zora Praha, Točitá 1723 první a zároveň poslední mistrovství Česko-Slovenska, které vyhrál Petr Bayer. Zajímavostí bylo, že se po účastnících nepožadovalo žádné startovné, všichni měli hrazeno vše na všech turnajích. Povinností a samozřejmostí bylo uspořádat alespoň jeden turnaj v roce.

 

Od roku 1993 se díky rozdělení státu začala psát kapitola mezinárodních styků českého a slovenského Showdownu. V tomto roce se začaly pořádat mistrovství České republiky a prvním mistrem se stal Jaroslav Jelínek. V roce 1995 začal “Showdownový boom”, jak tento rozvoj nazval pan Jan Jelínek.V průběhu roku a začátkem následujícího roku bylo založeno dalších 5 oddílů. V Praze kromě TJ Zora (1983) začal provozovat Showdown i nový Sportovní klub Tyflosport Praha (leden 1995). Zakladatelem oddílu byl Jan Jelínek spolu s Jarkou Jelínkovou, Petrem Gregorem, Vladislavem Starým, Ivo Billem, Jaromírem Vospělem, Petrem Bayerem, Láďou Radou a dalšími. Na první turnaj - Memoriál Dr. Matějky, který se konal 13. 5. 1995, se členové oddílu složili. SKZPS Baník Ostrava vznikl s pomocí Mikuláše Ďurka, Jozefa Kikty, Martina Poucha a dalších v polovině léta 1995. Zajímavostí je, že si nejdříve vyrobili zmenšený skládací stůl s délkou cca 2 metry, a s ním jezdili po Moravě a předváděli s nadšením bláznivou hru s chrastícím míčkem. Rudka Dostálová, vychovatelka z brněnské školy pro slabozraké, pomohla vzniknout pátému oddílu při SK Orbita Brno. Dodnes se stůl stěhuje ze školy na školu, podle toho, jak jsou ředitelé benevolentní. Je velký problém, když není stálá herna a nepříspívá to ani k rozvoji tohoto sportu. SK Olomouc Sigma MŽ začala psát své dějiny v září 1995, kdy na podnět Jana Příborského, Jaroslava Paty a Zdeňka Pavlíčka vznikl showdownový oddíl a první “Sranda turnaj” se rozeběhl dne 30. 9. 1995 při konání výstavy kompenzačních pomůcek pro zdravotně postižené. Sedmý oddíl TJ JIskra Kyjov vznikl 16. 5. 1996 v sídle Městské knihovny v Kyjově. Tento oddíl založili Oldřich Mikulášek, Hana Vrtková spolu s Ing. Horákem.

 

Historie showdownu v Olomouci a na moravě viděno Honzou  Příborským

 

 

Do roku 1994 se na Moravě showdown mezi dospělými nehrál Hrací stůl měli pouze v ZŠ pro nevidomé v Brně. Není mi známo, kdy si jej zde pořídili. Hráli pouze žáci školy.

 

* ·  Náznak showdownu se vyskytoval na táborech pro děti  se zrakovým postižením provozovaných na různých místech Moravy.

* Já jsem se s touto improvizovanou podobou showdownu setkal při návštěvě tábora v Kudlovské dolině na Kroměřížsku v roce 1994.

·    * 1994 – první pokusy dospělých o hru zvanou showdown – první turnaj  v Ruprechtově v rámci rekondičního pobytu, hrálo se na provizorním stole s ozvučeným pinkponkovým míčkem a pálkami ve tvaru sekáčku na maso (máme je dosud uloženy ve skříni v klubovně SONS v Olomouci);

·    V témže roce na podzim turnaj na stejném stole v prostorách

Tyfloservisu Olomouc v rámci sportovního dne;

·    * 1995 – v únoru nafocen již téměř regulérní stůl v ZŠ pro nevidomé

v Praze na Hradčanech, poté získán plánek stolu ze ZŠ pro nevidomé v Brně;

červen - Stolářem  panem Juráněm vyroben malý hrací stůl na němž se hrál v červenci turnaj na rekondičním pobytu v Šubířově;

Po asi dvou letech byl malý stůl věnován ZŠ pro zrakově postižené v Litovli.

·    Během prázdnin vyrobil pan Juráň dle fotek z Prahy a plánku z Brna dva velké stoly.

Jeden si pořídil Baník Ostrava, druhý SK OLOMOUC SIGMA MŽ.

*září – první olomoucký regulerní turnaj na velkém stole v areálu výstaviště Flora Olomouc v rámci Dnů zdravotně postižených;

·    V tehdejší době tvořilo družstvo showdownu asi 15 členů, převážně žen. Pokusím se všechny vyjmenovat:

·    # Květa Trnečková + Jirka Trnečka jako trenér a rozhodčí

·    # Mária a Pepa Vysloužilovi – Pepa rovněž jako trenér a rozhodčí

·    # Zdeněk a Naďa Pavlíčkovi

·    # Eliška Příborská

·    # Pavla Bartošková

·    # Jana Škařupová

·    # Hanka Osladilová

·    # Jana Lusková

·    # Markéta  Orságová

·    # Mirka z Krnova  (příjmení mi vypadlo)

·    # Jarda Kalina

·    # Jarda Pata – o něco později a brzy poté se ujal vedení družstva showdownu.

no a  já, který jsem tuto hru právě v roce 1994 inicioval, turnajů se do roku 2015 aktivně zúčastňoval a stále tento sport také podporuji.

V roce 1995 bylo vytvořeno družstvo showdownu také v Ostravě, o něco později v Kyjově a ještě později v Brně.

·    V roce 2001 si pořídili stůl, později další i v SONS Šumperk, kde se vytvořilo relativně silné družstvo, hned od začátku sestaveno z členů SK OLOMOUC SIGMA MŽ.

Po odchodu Jardy Paty do  funkce prezidenta ČSZPS (což bylo zhruba před 8 lety rok 2005) se vedení družstva showdownu ujala Květa ¨Trnečková.

 

 

Z neregistrovaných oddílů bych připomenul jen dva:

SONS Jihlava uspořádal svůj první turnaj dne 11. 4. 1998 a tahounem je Pavel Hegner. Turnaje probíhají v prostorách pobočky Tyflocentrum Jihlava. První stůl si vyráběl Pavel sám i navzdory své velmi těžké oční vadě. Tento oddíl se nakonec zaregistroval jako SK Tyflo Vysočina Jihlava, ale v roce 2010 se

de facto rozpadl, i když turnaje pořádají dodnes. Část sportovců přešlo do Tandemu Brno a část pod TJ Zoru Praha.

Z dalších nadšenců je pan Tůma z Českých Budějovic. V pobočce zdejšího SONS uspořádali první předváděcí akci v červnu 1999. Je velká škoda, že zatím nejsou registrovaní (z roku 2016).

 

 

Liga družstev:

 

V roce 1996 se rozběhla soutěž o mistrovství republiky družstev. Zde je možné, aby jednotliví hráči uplatnili kolektivní soudržnost a zdůraznili svou oddílovou příslušnost. Díky lize družstev nastal rozvoj strategie a taktiky kapitánů, kteří provádí různé změny a varianty sestav. Zpočátku byla sestava družstev čtyř mužů a jedné ženy a hrála se v termínu jaro-podzim, později se tento poměr upravil na tři muže a dvě ženy a soutěž od roku 1997 probíhá od podzimu do jara. Hrálo se na dva vítězné sety do devíti vyhraných zápasů. Maximální počet zápasů je 17. Nejdříve se hrají 3 dvouhry mužů, pak následuje 1 čtyřhra žen, 1 čtyřhra mužů, 2 dvouhry žen, 3 dvouhry mužů, 2 smíšené čtyřhry vždy s jinými páry, 2 dvouhry žen a 3 dvouhry mužů. Prvním mistrem ligy smíšených družstev se stal SK Tyflosport Praha.

Od roku 2010 se soutěž změnila na tříčlenná družstva. Hraje se jeden megaset do stavu 31 : 29 s maximálně do stavu 36 : 36 a následný bod je vyhrávající. Zde se střídají hráči družstva po třech podáních a třech příjmech, následně nastupuje hráč druhý a poté hráč třetí. Poprvé se tento systém představil na Mistrovství Evropy 2006 v holandském Hertzogenbosch.

 

 

Český pohár:

 

Liga družstev je určena oddílům, ale vznikla tady situace, že se někteří hráči nemohou zúčastnit z důvodu slabších výkonů, nebo nejsou registrování u ČSZPS. Pan Jaroslav Pata přišel v roce 2000 s myšlenkou Českého poháru. Je to soutěž minimálně dvoučlenných družstev, kde může hrát každý. Hrají se 2 dvouhry, 1 čtyřhra a další 2 dvouhry t.j. 5 zápasů, a aby to bylo napínavější, hraje se každý zápas na 3 vítězné sety. Celkový počet družstev se vždy rozlosuje do dvojic. Dále se hraje pavoukem - první 2 družstva mají v následujícím ročníku volné první kolo. Duben-září vyplňuje hrací prázdniny. První ročník vyhrálo družstvo SK Tyflosport Praha ”A” ve složení: P. Gregor, L. Rada, D. Sícha. Pokud je málo přihlášených družstev, tak se hraje systémem každý s každým, jako se to stalo v roce 2016.

 

 

První zahraniční kontakty:

 

Po rozdělení Česko-Slovenska v lednu roku 1993 začali pravidelně jezdit na naše turnaje přátelé ze Slovenska. Prvním turnajen s mezinárodní účastí uspořádala TJ Zora Praha dne 11. 9. 1993. Bylo to zároveň první Mistrovství České republiky. Naše vzájemné vztahy pomáhají stále v rozvoji obou republik. Tomuto turnaji předcházelo první zahraniční střetnutí v Bratislavě na Slovensku, které se konalo dne 17. 4. 1993 v SK Dinosaurus. V roce 1998 se podařilo Jaroslavu Jelínkovi a Pavlu Pudilovi z TJ Zora Praha domluvit první mezinárodní turnaj v České republice s hráči ze Švédska, který se konal dne 23. května 1998. Zúčastnilo se 18 hráčů, z toho 4 hráči ze zahraničí. Zvítězil Jaromír Vospěl z SK Tyflosport Praha. Byl to pro nás velký zážitek vidět hráče z jiného státu hrát hru stejným způsobem, jako u nás, s nepatrnými odchylkami od pravidel. Tímto turnajem odstartovala vlna kontaktů a následoval turnaj v dánské Kodani 18. - 20. září 1998, kde si zahrálo 46 hráčů z Holandska, Švédska, Dánska a TJ Zora Praha. Zajímavostí je, že se hrál prakticky non-stop celé dva dny bez přerušení. Byl to ovšem nepříliš vydařený systém, protože hráči byli příliš unaveni na to, aby podávali maximální výkon.  Tento turnaj se hraje skoro nezměněn dodnes (2012).

 

 

Založení mezinárodní komise IBSA:

 

Pan Patrick York z Kanady a zástupce IBSA pozval na zasedání do holandského Tilburku zástupce ze čtyř Evropských zemí, které se uskutečnilo ve dnech 24. - 27. 9. 1998. Zde se vytvořila Showdownová subkomise IBSA, ve které zasedli: Patrick York z Kanady (předseda), Häkkan Andersson ze Švédska (zapisovatel), Gerard den Otter z Holandska (rozvoj západní a jižní Evropy), Petr Bayer z České republiky (rozvoj východního bloku), Allan Fohlmann z Dánska (rozvoj severní Evropy). Byl to první krok pro výkonnostní sport. Od té doby zasedá tato komise pravidelně 2x ročně a je zastřešujícím orgánem pro celý svět. Komise IBSA Showdownu se v roce 2000 dále rozčlenila na 5 podkomisí (pro každý kontinent) a jmenovaní jsou v Evropské komisi. Rozvoj Showdownu se tak trochu přibrzdil v roce 1999, kdy komise IBSA Showdownu přidělila pořádání prvního Mistrovství Evropy České republice.  To se nakonec z technických, organizačních a finančních důvodů neuskutečnilo. Tím se opět oddálilo zařazení Showdownu mezi výkonnostní sporty a zařazení na Paralympijské hry.

 

 

Mezinárodní výpravy do Česka:

 

Kromě výše zmíněných výprav ze Slovenska a Švédska, první holandská výprava hráčů  přijela v květnu 2000 do Česka, kde se odehrál turnaj pod hlavičkou TJ Zora Praha.  Tak se jim naše pohostinnost zalíbila, že v hojném počtu jezdí pravidelně např. do Zlenic u Čerčan  na mezinárodní turnaj, který se poprvé hrál v roce 1999. Od roku 2013 se místo konání mění.

 Druhý mezinárodní turnaj začal psát svou historii ve dnech 18. - 20. 8. 2000 pod názvem „O putovní pohár města Krnova“.

Zúčastnilo se ho 28 hráčů ze tří států (6 z Holandska, 4 ze Slovenska a 18 z Česka). Muži i ženy si zahráli  dohromady, ale na rozdíl od turnaje ve Zlenicích se v dalších letech rozdělili hráči a hráčky zvlášť. Po skončení turnaje si vítěz mužů zahrál o putovní pohár s vítězkou žen. Po 10 letech se turnaj přestěhoval do Prahy, kde v roce 2010 skončil. Snad se podaří Jaroslavu Patovi obnovit slávu turnaje, díky kterému si hru vyzkoušeli hráči z Anglie, Itálie, Estonska či Litvy.

 

 

Mezinárodní turnaje:

 

První největší akcí v Evropě se stal mezinárodní turnaj čtyř zemí, který se konal v holandském Amsterdamu od 27. do 29. 10. 2000. Zúčastnilo se ho 36 mužů a 19 žen z Dánska, Švédska, Holandska a Česka (21 včetně doprovodu). Hrálo se na 9 stolech a organizace byla zvládnuta velmi dobře. Zde se uplatnilo nové bodování za vyhraný zápas (výhra 2:0 za 4 body, 2:1 za 3 body, prohra 1:2 za 1 bod a 0:2 bez bodu). Byla to pro nás jedna z prvních zkušeností v zahraničí, kdy se výsledky hlásily v angličtině a nebylo snadné se vždy ihned zorientovat.

 

Každý rok se konají již tradiční turnaje v zemích:

Dánsko, Holandsko, Švédsko, Finsko, Itálie, Slovensko, Litva, Slovinsko, Francie, Německo,

A jak nové země, tak i počet turnajů narůstá, z čehož mám velkou radost (2016).

 

 

Mistrovství Evropy:

 

Nakonec jsme se dočkali prvního Mistrovství Evropy 2002, které proběhlo v učňovském středisku v Krnově za velmi nepříznivé povětrnostní situace. Nechybělo moc a mistrovství kvůli ničivým povodním  se neuskutečnilo. Výpravy ze západní a severní Evropy museli volit náhradní trasy, aby do města Krnova na severní Moravě dorazily, mnohé se zpožděním, ale přece.  Ve dnech 14. - 18. 8. 2002 si zahrálo 20 mužů a 10 žen z Česka, Holandska, Švédska, Dánska, Estonska a Slovenska. Prvním mistrem Evropy se stala Sofia Naeström ze Švédska a mezi muži Jack van Oosterhout z Holandska.

 V roce 2004 pořádalo Švédsko druhé mistrovství, kde náš sportovec Luboš Zajíc vybojoval titul mistra Evropy. V ženách  si tento titul vybojovala Helma van der Boom z Holandska. Zahrálo si 25 mužů a 14 žen.

Nově se ukázali hráči z Finska a Slovinska.

Mistrovství Evropy se koná každý sudý rok, zatím vždy v jiné zemi.

 

 

Mistrovství světa:

 

V roce 2005 se pořádání prvního Mistrovství světa  zhostilo město Olomouc. Bylo to asi naposledy, kdy se hrálo systémem každý s každým, bylo to natolik vyčerpávající, že poslední ze tří dnů i dobří hráči jen dohrávali turnaj. 24 mužů a 14 žen si na závěr ještě zahrálo semifinále a finále, díky tomu muži během tří dnů odehráli až 25 zápasů. V dalších letech se přistoupilo na fyzicky méně náročný systém, kdy se hráči rozdělili do skupin.

První mistryní světa se stala Ieke Wiersma z Holandska  před Sofia Naestroem ze Švédska. V mužích byl první Jack van Oosterhout z Holandska před Lubošem Zajícem z Česka. Nově si zahráli hráči ze Surinamu a Kanady. Velkou smůlu měl Sven van de Wege z Holandska, který si zlomil prst a soutěž musel opustit. Ale tento hráč si to v dalších letech vynahradil.

Druhé mistrovství se odehrálo ve Švédsku a zaslouženě si titul vybojoval Sven van de Wege z Holandska před Teemu Ruohonen z Finska. V ženách zvítězila překvapivě Jana Führer ze Slovinska před Hanna Vilmi z Finska. Nově si zahráli hráči z Itálie, Marroka , Íránu, Německa, Polska a USA. Mistrovství se hraje každé čtyři roky, další bylo  v roce 2013 v Slovinsku.

 

 

Světové hry:

 

Každé 4 roky se pořádají Světové hry na kterých se předvádí nejen  staré dobré sporty, ale  i takové, které se ještě nikdy na takových hrách neobjevili. V roce 2015 se v Jižní Koreiv hlavním městě Soulu zařadil i náš skvělý showdown. Byla to ale velmi nákladná akce a tak se jí zúčastnil jen Pavel David. Turnaj vyhrálive dnech 10. až 15.   května 2015 Hanna Vilmi z Finska  a Leander Sachs z Holandska Zúčastnili se i hráči z Koree a Ruska.

 

 

 

Nové technologie nezahálejí:

 

Technický rozvoj se nedá zastavit. Když se využije, může to být ku prospěchu nás všech. V polovině roku 1998 se podařilo díky Janu Hegrovi a Petru Bayerovi založit internetové stránky. V prvopočátcích byly zaměřeny na výsledky celoroční soutěže, MČR a hlavně na všechna pravidla ke hře. Dostupnost např. pravidel Showdownu byla okamžitě k dispozici, a může si je stáhnout každý, kdo má přístup na internet. I díky tomu je mnoho stolů vyrobeno svépomocně a hrají na nich sportovci hlavně rekreačně a pro radost. Pro zlepšení informovanosti o dění ve sportu nestačí klasická pošta, která se dostává jen k předsedům a členům výborů oddílů. zde pomohla showdownová internetová konference, kterou se podařilo založit v roce 1999 díky Janu Příborskému a Zdeňku Bajtlovi. O rok později měla 22 členů ze šesti registrovaných oddílů a čtyř rekreačně hrajících sdružení.

 

Začátkem roku 2001 vznikla další konference díky Janu Hegrovi. Je celosvětová a komunikačním jazykem je angličtina. Zde se posílají nejen pozvánky a výsledky turnajů, ale i připomínky k pravidlům a zápisy ze Showdownové komise IBSA. Je to nejrychlejší přenos informací mezi hráči a přáteli tohoto sportu.

 

 

Pár slov na závěr

 

K 31 .7 .2001 bylo v ČR registrováno přes 140 hráčů, 7 registrovaných oddílů a 4 neregistrované showdownové kluby.  Hraje se na asi sedmi školách pro zrakově postižené. Tato data se stále mění i v roce 2016.

 

Díky některým vyznavačům Showdownu se tento sport stává i vědou a patří plným právem mezi výkonnostní sporty. Specialisté poznají, jak se přizpůsobit jednotlivým stolům. Každý stůl je sice dělán podle jednotné dokumentace, ale drobné odchylky existují, rozdíly jsou i v materiálu použitém na stavbu stolů. Velmi záleží na místě, kde je stůl umístěn. V menších hernách je příliš hlučno, naproti tomu ve velkých místnostech či tělocvičnách je špatná akustika a míč není dobře slyšet. Jsou již hráči, kteří se dokážou přizpůsobit hře protihráče a změnou rytmu hry dokáží hráče se strojovou kombinací vyvést z konceptu. Dokáží přizpůsobit sílu úderu vzhledem k typu protihráče či stolu. Jsou hráči, kteří hrají silový útočný Showdown. Jiní jsou vytrvalí obranáři a dokáží i po dlouhé výměny čekat na chybu soupeře. V Showdownu jsou kliďasové i trémisti. Někteří se umí soustředit jen za hlubokého ticha a jiní vyvolávají rozruch a roztržky. Historie tohoto sportu je mladá, ale nepostrádá etapy rozvoje či stagnace. Showdown má velkou budoucnost. Způsob a výsledek hry ovlivňuje i hrací pálka, která se v rámci pokroku vyrábí z kevlaru a uhlíku, tedy z laminátu a jiných plastů. Podle nejnovějších pravidel se od roku 2013 připouští jejich polepení a tak  se příliš neliší od pálky používané na klasický stolní tenis.

 

 

Autor Petr Bayer 2016.