4taktikahry

4. Taktika hry

4.1. Oddechový čas

Každý z nás se čas od času dostane do situace, kdy by chtěl odejít od hracího stolu a dát si studenou sprchu. Tato situace nastává vždy, když jsme v krizi a může být mnoho příčin. Například jsme prohráli první set a ve druhém prohráváme větším rozdílem bodů, nebo jsme dostali v rychlém sledu za sebou gól. Jsou momenty, kdy neslyšíme míč a jsme dezorientovaní. Toto jsou pravě momenty, kdy je dobré si vzít oddechový čas. Ten se může vzít jen jednou počas hraného setu a vždy se musí nahlásit rozhodčímu, když je přerušena hra. Doporučuju si lehnout na zem, či se občerstvit. Je to sice jen 45 vteřin, ale tím se dostanete mimo začarovaný kruh do kterého jste se dostali.

V druhém případě, kdy je dobré vzít oddechový čas je moment, kdy jsme bodově vyrovnali skóre po velkém rozdílu bodů a nemáme jasno, jak dál pokračovat. Je to moment nesoustředění, kdy máme velkou radost z toho, že jsme zachránili prohraný set. Tento okamžik může být pro nás rozhodující. V případě, že si nedáme oddech, dostaneme zpravidla velmi rychle branku.

Je zde ještě třetí možnost. Soupeř je na koni a útočí s úspěchem. Potřebujeme zastavit či alespoň zbrzdit jeho snažení a tím ho vyvést z tempa.

Při oddechovém čase je dobré se soustředit na uvolnění celého těla. Občerstvit se, udělat si třeba pár dřepů, osušit zpocený obličej nebo si lehnout na podlahu. Zkoncentrovat síly a jít znovu do toho. Každý si musí vyzkoušet, co naněj nejvíce platí. Hlavní je se nerozptylovat hovorem s trenérem, či dělat vtipy na okolo stojící diváky.

4.2. Zdržování hry

V této části nechci nabádat na úmyslné zdržování hry, protože toto jednání je nesportovní např. častá úprava brýlí; dlouhý rukáv, který často padá a tak žádáme opakovaně rozhodčí, aby nám ho vyhrnuli; zavazování tkaniček u bot; kontrola vypnutého mobilu samozřejmě spojená s pípáním; po každém odehraném míči zjišťovat, jaký je stav zápasu; ptát se, jestli soupeř někam neodběhl; třást, strkat či posouvat stůl apd.

Samozřejmě jsou i způsoby, kdy nepoškodíte soupeře ani sebe. Ale občas je dobré, když je soupeř rozjetý k nezastavení a my máme podání, nespěchat. Spíše si pečlivěji připravit míč k podání a snažit se dát eso. Je zapotřebí zpomalit hru tím, že okamžitě neodehráváme míč, nebo ho zpomalíme u mantinelu. Co nejdéle udržet míč ve své moci a nenechat tak soupeře hrát jeho hru. Pár mrtvých míčů taky udělá své. Jen varuji před hádáním se s rozhodčím a tím se snažit získat čas. Tím se přestanete soustředit na hru, protože Vám chtě nechtě bude v hlavě i nadále probíhat rozhovor a jak se to dalo říct jinak.

4.3. Doplňování energie

Každý sportovec ze sebe vydá mnoho energie a při vrcholovém sportu obzvlášť. Je třeba počas turnajů doplňovat energii vyzkoušenými prostředky, jako je ovoce, nápoje s vitamíny, čokoláda, káva, čaj a další. Každý by si měl pro to vyzkoušet, co mu bude nejvíce pomáhat a co by mu nepomohlo. Dám příklad s obědem, kdy jej zakončíme pivem. Jedno pivo možná neuškodí, ale velmi rychle ztrácíte postřech a máte chuť na spánek. Vydáme ze sebe hodně tekutin a tak lahev sody je nejlepší mít při sobě. V parných dnech vypijeme třbai tři či čtyři litry. Hořká čokoláda či pomeranč dává hodně energie. Přes všechny rady Vám doporučuji se poradit s Vašim trenérem.

Zde se chci zmínit o antidopinkových zkouškách. Na mezinárodních soutěžích probíhají zkoušky pokaždé a proto se vyhněte jakýmkoliv zakázaným látkám. Nezvykat si na ně je předností dobrého sportovce.

4.4. Rytmus hry

Každý hráč si hraje svým tempem a také má svúj styl hry. Proto je dobré čas od času změnit rytmus hry. Například průměrní hráči hrají stylem "Budu se trefovat do jednoho místa". Taková hra je pro diváky šílenou nudou. Desetkrát i patnáctkrát je vidět bušení do zadní stěny stolu s rychlým návratem zpět ke hráči. Nebo úporné posílání do rohu, kdy nastává patová situace, kdy bránící hráč dostává míč do rohu hrající ruky a jen s vypětí všech svých sil odvrací podél mantinelu zpět. Útočník si ale říká, "ono to tam snad spadne". Těmto situacím se snažte vyhnout. Jednak při ní ztrácíte sílu a hlavně jste v krizi. Stačí míč přeposlat na druhou stranu a už Vám bude hej.

Střídání síly úderů je velmi dobrá zbraň na soupeře, který má rád pouze tvrdou hru. Míč při pomalejším pohybu je méně slyšet a pokud jste soustředěni hlavně na dobře slyšitelé míče, takový míč vám snadno uteče.

Proto i při podání, bránění a hlavně útoku střídejte silné i slabé údery.

Kombinací síly a místa se dostáváte do hry, která má jiskru a přináší tu potřebnou radost ze hry, z volnosti a krásy. Střídat rohy a mantinely s tím, že maximálně dva až třikrát za sebou do jednoho místa. Více raději ne. Soupeř si Vás dobře okoukne a bude vědět, kde má na míč čekat.